Jdi na obsah Jdi na menu

MY aneb Pan a Paní Smithovi a ti ostatní :-)

24. 9. 2010

 

Pokud jste se dostali až sem, tak obdivuju Váš zájem a zároveň vyjadřuji poděkování . Je to takový strohý, že jo? Tak z jiného soudku...

 

Jmenuji se Lucie a jak nadpis říká Smith je vlastně Kovář a já jsem tedy Kovářová. Narodila jsem se... kdysi dávno (anebo nedávno) jak pro koho, že  :-) v Jablonci nad Nisou. Tedy typické děvče z hor. Před pár lety jsem ale přesedlala z hor trochu jižněji a hlavně vííííc na východ. Teď žiju se svým manželem (Pavlem) a "našimi" čtyřmi (nebo šesti??) dětmi v Hradci Králové.

 

Jsem hrdý Hradečák i Jablonečák a ve svém životě mám jasno... vždy minimálně do chvíle, než přijde zase nějaká rána a z jasna je oblačno, zataženo nebo (chraň bůh) bouřky...

 

Ale i o tom je život a tyhle moje - naše - stránky.

 

Co ještě napsat o sobě a své rodině?a tohle je ta naše partička... dvojčata, Matýsek, Štěpka a Kajka

 

Je mi 28 let, 5 měsíců a 15 dní (tedy dnes, v den, kdy jsem začala psát). Jsem podruhé vdaná za, o 10 let staršího, úúúúžasnýho muže, človíčka. S ním mám sedmiměsíčního dráčka - tedy synka Pavla (jméno zdědil po dědečkovi... a vlastně i po tatínkovi). To nejkrásnější a nejlepší z mého prvého manželství jsou mé starší 3 děti. Matýsek, kterému předevčírem bylo 8 a dvojčátka Tomík a Míša (v květnu jim bylo 5). Jsme tedy taková hooodně velká rodina.  Žiju si tu obklopená čtyřmi "muži" - dámy, co víc si přát, že? Ale.... Patří k nám ještě i dvě krásný a skvělý holky - Pavlovy dcery z jeho prvního manželství (Štěpánka 16 a Karolína 11).tak to jsme my

 

Jsem jednoduše řečeno "pojišťovák", kdo chce ať tomu říká finanční poradce, finanční konzultant, pojišťovací makléř, t.č. na mateřský s Pavlikem. Manžel je už dloooouhých patnáct (už brzy to bude 16) let hasič tady v HK, Matýsek chodí do 2. třídy ZŠ a dvojčátka letos nastoupila do speciální MŠ. Proč speciální? Protože jim letos byl diagnostikován atypický autismus (diagnózu ještě nemáme uzavřenou).

O nás všech, o životě jedný trošku prdlý a obyčejně neobyčejný rodině, o autismu, o dětech, o manželství, o rozvodech, o těhotenství, o práci, o lásce, o autech, o lékařích, o kamarádech, o rodičích, o problémech a každodenních peripetiích, radostech i starostech se tu dočtete. A proč? Protože si říkám, že by se mi někdy mohlo stát, že na něco zapomenu, že budu smutná a budu mít pocit, že život mi nachystal jen to ošklivé... v takové chvíli nakouknu sem a přečtu si, co krásného jsem zažila a bude zase líp... a jindy, až se budu zase prohánět s hlavou v oblacích a budu tak vysoko, že na zem nedohlédnu, tak sem také nahlédnu a vrátím se zpět do reality. A taky proto, že to někoho potěší, někoho možná naštve, někoho pobaví, jiného bude nudit, že se v tom uvidíte, nebo naopak se zapřísáhnete, že tohle v životě nepřipustíte... a kdykoliv se sem někdo z Vás vrátí, budu vědět, že se Vám u nás, v tom našem 3+1 líbí.

a nesmím zapomenout ani na toho nejmladšího Pavlika


 

Díky...

 


 

                               Lucka

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář